Mám tu pro vás recenzi ze stránky časopisu RockandPop. Já se omlouvám, že jsem nenapsala ještě článek jak se líbil koncert mě, ale já byla včera natolik unavená, že jsem šla spát. Dnes, ale článek už bude! :)

Premiéra SUM 41 před tuzemským publikem je tak trochu zakletá věc, plná nešťastných náhod, které tento dvojkoncert provázejí. Odložení koncertů, změna místa konání, lživé označení mé osoby za neonacistu a neakreditování či absence fotopassů pro fotografa. Člověk si tak říká - stálo to za tu hodinu, co se SUM 41 na pódiu předváděli?
Jednu věc jim upřít nemohu - skladby naživo zní mnohem, s důrazem na slovo mnohem, energičtěji a syrověji než na uhlazených deskách, určených především teenagerům, kteří jsou hlavními konzumenty SUM 41. Ostatně na koncertě se to ukázalo. Předkapela "zo slovenskej Bratislavy" From Our Hands splnila to, co se od předkapely očekává, nažhavila publikum. Ani podruhé mě nepřesvědčili, že by jejich kvality měly směřovat někam výše. Po nich nastupující SUM 41 nabídli průřez tvorbou, skok do publika s ochrankou za zády (tohle není pravej punk), úsměvné covery Rolling Stones (Paint It Black) či Metalliky (Master Of Puppets) a rozdováděné publikum, a jejich hodina na pódiu zanechala tak trochu rozpačitý dojem z jejich první návštěvy České republiky. Docela by mě zajímalo, kolik (a čeho) toho v sobě měl Deryck Whibley, protože nepůsobil dojmem člověka, který je úplně při smyslech. Občas nedokončil písničku, povídal nesmysly (zlaté pravidlo pro muzikanty - když nemám co říct, tak radši mlčím) a působil jako stín své dřívější slávy. To se občas stává.
SUM 41, Praha, Lucerna Music Bar, 8. 9. 2010
Zdroj: rockandpop.cz ,)

