7. července 2010 v 21:15 | Myškyn♫
|
Láska v písničkách. Jo, je to věčné téma. Každý má svou oblíbenou zamilovanou skladbu… Ale! Neopakují nám kapely a zpěváci pořád to samé? Nebo to tak s láskou prostě je? Máme se stydět, když nás U2 skoro rozpláčou? Text: Jana Kománková
Love songy jsou hodně o vzpomínání: pokud je vám víc než deset, určitě už jste taky zažili hořkosladký pocit nostalgie, kdy vám nějaká písnička připomene minulost, nejlépe minulost milostnou. Zdá se přitom, že lidi nezajímá jen hudba, kterou konkrétně poslouchali, když cosi prožívali - funguje i ta, která je prostě stará a vyrobí opar jakési dávné doby, kdy všechno bylo hezčí. Agentura GfK v prosinci zveřejnila průzkum týkající se toho, co lidi chtějí slyšet z rádia.
"Nejúspěšnější kategorií jsou oldies, zahraniční popové a klasické hity padesátých a šedesátých let: ve věkové skupině 12-55 let, která byla předmětem výzkumu, mají celkově jen 8 % odpůrců. Mladší Pražané jsou rezervovanější, ale i mezi nimi nemá tento druh hudby rád jen každý šestý." Sladká nostalgie prostě funguje, a je asi jedno, že to často bývá, jak zpívá punker Jello Biafra, "nostalgie po době, která nikdy neexistovala".
Zamilované písničky jsou odrazem osobnosti autora a samozřejmě toho, v jakém vztahu je či před bolestně krátkou dobou byl. Ženy píšou jiné love songy než muži - souvisí to se známým psychologickým poznatkem, že když muž projíždí autem místy, kde mu bylo dobře s nějakou dívkou, zasní se a je mu hezky, zatímco dívka reaguje vztekem, formulovatelným do věty ,byl to parchant´.
I v situacích, které jsou méně dramatické než ty porozchodové, píšou ženy jiné texty: dá se říct, že snad všechny ty opravdu snivě romantické písně jsou díly mužů (Frank Sinatra! Barry White!), zatímco dámy zase umějí napsat smutné písně o konci velké lásky a báječně nadějeplné písně o tom, jak krásný je nový vztah. Těch prvních je milionkrát více než těch druhých, což souvisí s tím, že mužů píšících texty je víc než žen. Mimochodem, často platí, že čím větší romantik, tím větší padouch. A to se týká nejen autora či interpret, ale i dotyčného, který vám onu skladbu pouští ve svém autě. Za volantem možná sedí sukničkář, který dnes veze vás a zítra jinou, anebo o padoucha všeobecného, třeba Franka Sinatru. Nedávno v USA vyšla kniha odhalující dosud netušenou hloubku konexí
mezi ním a mafií. A myslíte, že ten sukničkář, co vám ho pouští, časem nebude mít komu?

" V dnešní době vydělává peníze jen hudba, která je nemocná." To netvrdil někdo, kdo strávil víkend ve společnosti dnešních popových hitů pro teenagery, ale Friedrich Nietzsche, který umřel v roce 1900. Ve stejném roce zahubila choroba Oskara Wildea, který tvrdil: "Hudba člověka uvede do tak romantického stavu…anebo mu leze na nervy, což je v dnešní době totéž." Nářek nad úpadkem hudby je ještě mnohem starší, koneckonců stejně jako nářek nad morální zkažeností té
,dnešní mládeže´. To, že většina lidí poslouchá plytké hity (i když jimi často zároveň pohrdá), není průvodním jevem přetechnizovaného dneška. A to, že vám líbí něco, co je vlastně tak trochu kýč, neznamená, že si to nemůžete užít. A kromě toho existuje hromada písniček, které jsou totálně zamilovaně vyšinuté, ale přesto nejsou žádným hloupým klišé. Napsat o písničkách o lásce něco všeobecně platného je asi nemožné. Přesto jsme šli po stopách určitých společných znaků, a sestavili naši žlutou typologii songů.
Žlutá typologie love songů
Svět mi ubližuje, nikdo mě nemiluje (vzlyk!)
* Autor se koupe v slzách sebelítosti. Často tyhle ufňukané písničky zpívají drsné kapely, což jistě není žádná náhoda (je mezi přítomnými psycholog?).
* Příklady: "Chci něco, co nemůžu nikdy mít" (Something I Can Never Have - Nine Inch Nails), "Žiju v pomalym pekle, každou noc jiná holka na hotelu, tři zatracený dny jsem neviděl slunce, peru do sebe kokain a whisky, přál bych si hodnou holku, který bych chyběl" (I Put Your Picture Away - Kid Rock)
Opustil/a jsi mě, proklínám vás oba (grr!)
* Autor, obvykle žena, přes slzy cedí vzteklý song.
* Příklady: "Ne, ona za to nemůže, že je tak neodolatelná, ale to, co způsobila, se už nedá napravit, každých dvacet sekund řekneš její jméno, ale když jde o mě, je ti jedno, jestli vůbec žiju" (Objection - Shakira), "A kdykoli vyslovíš její jméno, jestlipak ví, že jsi říkal že mě budež objímat navždy, dokud nezemřeš, ale ty jsi pořád živej" (You Oughta Knot - Alani Morissette)
Opustil/a jsi mě nemůžu dál (fňuk!)
* Autor pomocí citového vydírání přivolává objekt zpět.
* Příklady: Celosvětově nejslavnější je nejspíš "Každý večer chodím ven, potom prospím celý den, od té doby, cos mi sebral lásku, od té doby, co jsi pryč, můžu dělat, co se mi zachce, vídat se s kým chci, můžu večeřet v drahé restauraci, ale nic, říkám, nic tenhle smutek nevymaže, protože tobě se nic nevyrovná" (Nothing Compares 2U - Sinéad O´Connor, která píseň dále umocnila tím, že se jednou při televizním přenosu při jejím podání rozplakala)
Našla jsem toho pravého (hurá!)
*Autor, jímž je většinou dáma, světu radostně sděluje, že hledání je u konce:
Ten pravý se zjevil! Princové existují! Též doména žánru country, kde se zpěvák hodlá oženit a být do smrti věrný TÉ JEDINÉ.
*Příklady: "Všechno, co chci, jsi ty" (All I Want Is You - U2), "Našla jsem toho, na kterého jsem čekala" (Górecki - Lamb), "Láska, kterou mi dáváš, mě nutí vytrvat, drahoušku" (All I Need Is You - Kenny Rogers), "Ráno se probudím a ještě než se začnu malovat, pomodlím se za tebe (…) Navždy zůstaneš v mém srdci" (I´ll Say a Little Pratet - BÁJEČNÁ Aretha Franklin)
Jsem divnej, ale jinej už nebudu (hm)
* Autor, skoro vždy muž, přesvědčuje objekt, že má chyby, ale že se s nimi nedá nic dělat.
* Příklady: "Jasně že ti dlužím spoustu hezkejch slov, se mno děvče, nemáš na ně kliku, dávno už je umím všechny nazpaměť, jenomže mi váznou na jazyku. Takový ty slova jako čmeláčci, huňatý a milý s kapkou medu, stokrát ti je v duchu šeptám do ucha, ale znáš mě, řečnit nedovedu" - tahle píseň se jmenuje Blues o spolykaných slovech, její text napsal básník Jiří Žáček a proslavil ji zpěvák Michal Prokop, možná z ní znáte jen slavný refrén "až se pro mě přijdou, až si pro mě přijdou, až si pro mě přijdou funebráci".
Utěšovaní songy (ťu ťu ťu!!!)
* Autor se snaží objektu vysvětlit, že se nemá trápit.
* Tyhle písničky jsou doménou spíše méně zkušených, kteří si myslí, že něčí duševní utrpení zmizí, když mu řeknete ,buď v pohodě´.
* Příklady: "Líbíš se mi takovej, jakej jsi (…) ale ty se stáváš někým jiným, když máš v zádech všechny ty lidi, co tě pozorujou, copak se neumíš uvolnit?" (Complicated - hvězdička Avril Lavigne)
Už se nikdy nezamiluju (béééééé!!)
* Autor se snaží namluvit světu, že po posledním zklamání už kašle na lásku. Písnička už obvykle sama obsahuje protikladné sdělení, že tomu tak vlastně stejně není.
* Příklady: Boty proti lásce, Léčím lásku lékořicí a asi tucet písniček, které se shodně jmenují I´ll Never Fall in Love Again (Už se nikdy nezamiluju). Jednou napsal slavný Burt Bacharach a v repertoáru ji měli třeba The Carpenters a Splitsville, jinou píseň téhož jména zpívá Tom Jones. Stejný význam má věta ,Never Gonna Fall in Love Again´: takhle pojmenovala svou písničku popová kapela Snow Patrol, která je nyní hodně populární.
Miluju!Miluju!Miluju!!!
* Autro miluje! Miluje! Miluje!!!
* Příklady: Ze všech těch stamilionů vybíráme například: ,,Všechno, co potřebuješ, je láska" (All You Need Is Love - Beatles), ,,Cizinci v noci, byli jsme dva osamělí lidé, až do chvíle, kdy jsme se poprvé pozdravili. Věděli jsme pramálo o tom, že jen pohled, jen jeden vřelý tance plný objímání nás dělí od lásky. Od té noci jsme napořád spolu, zaláskovaní na pohled, zamilovaní navždy" (Strangers in the Night - Frank Sinatra), ,,Někdy cítíme, že všechno, co máme, je tu jen pro dnešk, ale čas od času mají dva lidé štěstí a najdou něco, co si chtějí nechat napořád" (I´ve Got So Much To Give - Barry White). Sinatra a Barry White jsou prakticky synonymem pro romantické písničky. Sinatra je pro elegantní lidi, kteří mají rádi swing a trochu dramatu, White naopak uspokojí typy řekněme živočišnější a méně sofistikované. Jo a vězte, že ,,Jen pro ten dnešníííí den stojí za to žííít!"
Nemusíte být hudebním fanouškem, abyste ji měli. Oblíbenou zamilovanou písničku. Nebo dvě - anebo osm. Připomene vám TU chvíli, kdy jste se sešli, rozšli, zbláznili láskou, pochopili, že on/ona je/není ten pravý/pravá... Na každou emoci zřejmě existuje nějaká písnička nebo celá hudební oblast. Úspěšné jsou písničky naplněné štěstím z toho, že jsme někoho úžasného potkali, písničky o vzteku, jejichž text hraničí s prokletím toho padoucha a té zmije. I cynici se jimi nechají rozněžnit - koncekonců slavný zpěvák Boy George, který o zamilovaných písničkách něco, ví říká, že ,,cynici jsou jen zklamaní romantici". A má rech, ne ?
Odpovědná redaktorka: J. Kománková.
Doufám, že si tento článek vůbec někdo přečte ?! A zanechá mi v komentářích jeho názor na tento článek :) Já s některými věcmi v článku souhlasím, ale najde se i něco s čím nesouhlasím a hádala bych se! Jinak chci se zeptat máte vy vaši zamilovanou píseň ? Nebo vůbec píseň, která vám něco hezkého připomíná ? Např. nějaký výlet, film, cokoli ? Pište do komentářů ,)
divný :/
nemáš označenej text?