
Přitahujeme problémy!
Málem jsme uhořeli!
Pracovali zrovna na dalším albu, když v květnu 2004 vyrazili s odnoží britské charitativní organizace War Child Canada do Demokratické republiky Kongo zdokumentovat občanskou válku, která v zemi zuřila. Výlet se jim stal málem osudným. Pár dní po příjezdu se v blízkosti hotelu, ve kterém bydleli, rozpoutal lítý boj. Hotel byl zapálen a hrozilo, že v něm jeho obyvatelé zahynou. Na poslední chvíli se objevil jistý Charles ,,Chuck" Pelletier, který zlanařil další lidi a společnými silami skupinu a dalších 40 obyvatel hotelu zachránil. ,,Pořád jsme idioti, kteří dělají blbosti," komentoval to později v jednom rozhovoru zpěvák a kytarista Deryck Whibley. ,,Pořád se dostávám do problémů, nemůžu si pomoct." Z vděčnosti, že žijí, pojmenovali kluci album, které vyšlo na konci roku 2004, po svém zachránci jednoduše Chuck. Dokument o válce pod názvem Rocked: Sum 41 in Congo byl k vidění na MTV.
Chtěli jsme skončit!
Po turné, které kluci odjeli k albu Chuck, si dala skupina půlroční pauzu. Deryck ji využil k tomu, aby zapřemýšlel, co budou dělat dál. Měl pocit, že se jejich parta nějak rozpadá. Ten sílil ve chvíli, kdy na začátku roku 2006 oznámil kytarista Dave Brownsound, že ze skupiny odchází, protože se chce věnovat novému projektu Brown Brigade a vyzkoušet si hrát v klasickém metalovém duchu. Se skupinou se rozloučil i managment, který se o ni až do té do doby staral. Docela dost důvodů k tomu, aby s tím praštil i Deryck. A neměl k tomu daleko. Jenomže pak si uvědomil, co všechno s klukama zažil, probral všechno dobré i špatné, a když si dal dohromady dva a dva, vyšlo mu, že má přece jenom cenu pokračovat: ,,Osobně i jako umělec neztrácím čas s věcmi, které nemají smysl. Nedělám nic, čemu nevěřím na sto procent," nechal se slyšet Deryck. Když mu to takhle hezky docvaklo, měl najednou plnou hlavu nápadů na novu desku. Nechtěl se ale do ní pouštět, pokud by stím ostatní členové skupiny nesouhlasili: ,,Bylo kolem toho hodně pochybností, lidé říkali, že se z toho už nevyhrabeme. Kdyby do toho nešli ostatní, nechal by to plavat. Přes to nejel vlak." Naštěstí zbytek skupiny byl pro, a tak se mohly práce na cédu rozběhnout.
Osobní výpovědi
Nové album vyšlo letos (2007) v červenci a jmenuje se Underclass Hero. Písničky na něm jsou procítěné, osobní, Deryck si kvůli nim sáhl na dno duše. Pere se v nich s nepřítomností otce, když vyrůstal (Dear Father), s odchodem Dava ze skupiny (So Long Goodbye), ale i s vlastními démony (Speak of Devil). ,, Musel jsem se rozhodnout co chci svou hudbou říct," vypráví Deryck. ,,Pátral jsem po tom, co mě trápí, odpověděl jsem si a na daná témata jsem napsal písničky. Chtěl jsem udělat album, které bude mít smysl. Není o vymšlených osobách a vymyšlených příbězích, je vtom myšlenka, která se táhne celou deskou, hluboký osobní postoj, který odráží zmatenost a frustrovanost moderní společnosti. Také se víc všímáme umělecké stránky muziky, chceme udělat takový umělecký punk-rock, jak jenom dokážeme. K hudbě teď přistupujeme jinak než dřív. Víc se zajímáme o řemeslo. Jsem pyšný, že jsme schopni spojit různé hudební styly a přitom to působí přirozeně. Chceme posouvat hranice naší skupiny i punk-rocku. Vždycky jsem poslouchal melodickou, akustickou muziku a psal jsem podobné věci." Že na to jdou kluci dobře, dokazuje i singl Walking Disaster, který boduje v hitparádách.
Kopíruj se zdrojem,opisovala jsem to sama z časopisu!!!

